Friday, October 21, 2011

MILAM BÉDA:LO PORIN OPE:KÉ NGASOD


                                                  -Bhaigeswar Pogag,
 Mo:pí:so bojeko símín péttangé dung.Édé símín-péttang  ara:dok tani: opínsi  appíngémyang aiyané símíné.Édémpila ngolu kébang ara:lo du:pé ido.Kébang kokki dakorém koryirsudo.
Tani: amo:so migom donam,ili-ikam,Kéba: ili odokké Murkong ili kídardok lupo-taula kísar lusar sunam bélu-bé:léng kídardém Milam lamnamé émna lupé ido.Ngoluké yenam dagnamlo milam alamé tabí yetkampé yetyebomla dung.Ngolu édé milam dokki ídílogom atékpé du:lamang.Sekai milam ara:lo du:mín ma:pé aso:pé du:namdé migom dobomsula du:né kídardém kéla du:némpé idag.Milamém tanié mépakla du:pé émdaggom milamé tani:ém mén-go:bomdag.Milamé odagém otélígnamémpé idag.Ami kéíglok du:nam odokké Mité migomdobomnam (Royal system) dok ili ilamdé anguga:mdag.Émdaggom sadín odokké Gonotantrik amo:so  tani: kébangé édílo:gom milamém mépakla:mang.
Émkunamé poriné ope é Milam lamnamdé aidag-ye? ma aimanei? Ma milam lampé lagiyen?Se silo bottané taupénam si:nko.Milam lamnamdé silo bottané ngasodé odokké  milamlamnamdé ka:ni-Bhang lok ragiyémpé iné.Léko ragi a:mílo kapé mépaklangkumaji, milam lamnam sigo:m édémí:pé idag.Milam ara:lo mé:ru-mé:yo,nénam-panam,akoné akoném luker kernam,Péso –péyo kamapé germur-geryang ager gernamé du:ng.Émpila milam alamém bélum tayum kané ageré émna ami: akke ludag.Émnamé akon annyi:é édémpiné bélum tayumné agerro porin ope:ém milam lambonamdé aidu:lang , émna silo taudung.Porila du:dom milam lammínmílo bulu aiyompé a:pí-a:ng mí:ngkampé porila:yelang? Édémpila siloké longéso sé gomyarsém lukerko kerpé idung.
Sé béda so okko toyala du:song,poriné opeyé mé:pílama.Photo:Hirok Jyoti Pegu
Milam lamji:né,Kin-go kinji:né,Kéba: ba:jiné,Murkong ili kinji:né odokké réngam ngasod méjub-mélabjo:né kídaré silo lukerko kerpé idung.Poriné ope:é milam lampé lagidag émna luné ope kolang milam lampé lagimang émna luné ope:ko dung.Bulu aí aíké lukéngém aí aíké gomyarrok  lusudung.Akon opedé tolígdung odokké akon opedé tolíkmanam lungké:ngdé sémpé-
(1)        Porila du:né ko ko:néng kídardok pinyo aiyompé ji:mang,émpila gyan-buddhiém aiyompé kinjubmang.Bulu okodé aidang okodé aiman édém aiyompé re:pu:lamang.Édémpiddom gíkep-gírepsupé ido.Akke milamé aipé aidu:nggom bédu:-bé:léngém  aiyompé kinkurpé ta:ndag.Akkem ka:yemílo kangga:dé aipé ka:podag émdaggom ara:dé aipé ajukiyadag.Émdaggom milam lamné ope:é poriné ope: aralo gía:la milam amli:ém pitlígdag.Bulu aíké ubidadok légapé pésokono kamapé pyyang agerém sin germola:dag.Bulu lékor- VIII dokké lékor-XII do:pé porin ko kídarém bojeko do:lung milamlo mílíknamémgom ka:pa:dag. Lékor –VIII dokké lékor-XII do:pé porin du:né ko: ko:néng kídardé bégímpé milam agomém kinnídag.  Émdaggom  lékor –VIII dokké lékor-XII do:pe milam ara:lo gia:péi lagimang.Édé adídé porila kinji:dí ayiré.Édé ayirdo milam ara:do léko sumbut sumíloi sumlenkupé bédangémg pa:langkumang odokki poriné ope:lok porinamé érokpagdag.Iskul –kolej kídarém milam légapé réngamé momang odokké ané-abuésin porin ko ko:néngém milam lamdopé émna  iskul-kolej lo mílíkmang.Pori- unila ainé agerko pa:dopé odokké amo:so bottané ainé amanko pa:dope émna porikolo mílígdo.Poripénam takamém Poringabge:la  adí ara:do(boyok ka:la) milam lamnamdém sékosin lutummang. Porin du:né ko: ko:néngém kapéi ila ilekson atílo bottan milamé MLA,MP,ZPC pé tolíkla ager kungke pa:modaggom aiyompé kinjima:pé ila  ainé milamlok mimatpé ilamang.Buluké mé:lod daklod pí:ra:m ki réngam agerém kéba: méngkapé  gerbilamang.Réngam agerém porila du:lasin milam mo:ro:lokké bojeko agerém gerradag.Poriné ope:é  sadínpé appíng ope: ara:lo du:la agerm gerpé lagidag.Migom dogabla du:né milam ope:dé bulu réngam agerém mé:mapé aíké kéba:dok do:yingém mé:pénampé idak émkunamé bulu réngam méngkampé agerém gerbi:langkumang. Hariné ope:dé édílogom migom dobomsuné ope:dém aitoka émna  mé:mang.Kapé nérpalitpé émna  ujugo:dém magola du:dak.Sí:sangésin porila du:dagém murko atíko manggom sakori atí paiyeisong émna mago:la du:dom  milam ope:dé borkilok tu:bé:mpé biyumna buluké ara:dope toma:ligdag.Édémpila poriné ope:dé milam arado suma:la aíké porinamlo mé:ngkampé porilangkumang.Édémpila Mahatma Gandhi bí porin ko ko:né ara:lo du:né yotnam kídídém  la:pakpé émna sempé lutak-“Porin ko: konéng kídardok gerpa:mang émnam lutum-patumnam agom kídar dém ngo aropé la:pakpé lagidak émna mé:dak,émdaggom milam lamné ope:dok lédulo gímínna  ajé:ng jé:namdém  tolíggu:mang.Poriné ope:é sadínpé ainam aimanam agom kídardém bérokpé  lusula:pé lagidak odokké Milam lamné ope: takamdoi  akampé ngasoddém lusar sulapé lagidag.Émdaggom ngokké lusarsunamlo  aíké porila du:dom bulu  milam mimaglo gímínna mimag ajé:ngém jé:mínpé lagimang.Poriné ope: é milam lédulo mimak momínna odokké aíké pogo-potiném lékopé poripé émnamdém tolíggu:mang.”(Sampurna Gandhi Vangmay-khonda-66) page-209-10.
(2)        Akon opedok lukammpé-
 Poriné ope:é  porila du:dídé me:lam légapé iyir-kayir sudí adíé.Émkunamé poriné ope:yé porila du:dagdokkéboi  milamém lamyirsupé aido.Ngoluké opín si:lang de:ksi aipé lédumokutsuné de:gé.Émpila poridokkéboi ,Kéba:ili,Murkong ili,Kumli-yelam odokké Milam ili ém iyir kayir sunamdé aimané agermang.Poriné ope:dém ídílo:gom milam lokké mo:té:lo lé:pé lagimang.Ngoluk de:ksok pori uniné kídardok akke sakori manggom atí agerko mola dung.Bojeyangé arík ísíng ila dung.Bagan atílok tani kídaré porikinmanggom bagan do ager asongém pa:dag.Akke pési ko:ré mola aíké aki:ém o:la du:ng.Do:lulo du:né kídaré  murkong pangkoko kamang.Émpila bulu bojeko ngasodém ka:begdag.Supak seko bulu milam lamdu:n?Ager asong kamapé du:né kídardémín milamém lambomladung.Aropé réngam ager gerpé émna mé:né kídardéye? ma ujuk-hubida mané kídardéye?Asopé ka:yemílo poriné ope:déi milam lamnamdé aiyayenémpé ka:dak émna  kinné ope:ko ludung.Milam lamnamkokki poriné ko: ko:néng kídarké atí ngasod imang émna:sin bulu ludag.Poriné pétommang akke bottané agom do:ying do:mo kinji:né,Kébang ager gerji:né kídarémgom aipé mé:mang.Bulu milam lamotsudolo agom do:ying,Kébang ager atílo lédu mokutsupéké émnasin mé:dag.Émdaggom kinji:né kídaré milam ara:lo du:lasin bojeko agerém gerné du:ng.
Taléngké ope: annyitok luker kernamtok lukéng kídartok ka:yemílo ainamkosin ka:pada odokké aimanamkosin ka:padag.Poriné ope:dém milamlamdaggom  lupakpénamé kamang.Buluké porinamlo atí ngasodé a:ma:mílo.Porin ope:dém milam lamnamdém sékosin aipé mé:mang.Porila du:dagém poriné ope:dé pori:ji:nna pori:ngabgelapak milam lampé aido.Aíké amo:sokké lang mibo amo:lok milam do:yingém odokké yelod daglod,murkong-Kumli atí do:yi do:mo takamdém aiyompé porila kinji:ngge:la milam ara:lo a:ladu:ng.Porin ope:é milam aralo du:mapésin aíké  de:g lo murkong  ngasod kamílo,ami: de:gé amo:ng rísu néra:mílo, de:k ara:lo durniti  atí imílo  porin ope:dé ajé:ngém jé:la dung.Porin ope:dém milam alam ki mimag mola ainé agerko gernamlo ajé:ng kadung odokké édémpiné agerro  milam lamyok émna lugom lumurye.
Simsiro milam mimat kídaré porila du:né yame: sí:sa:né kídarém milam aralo toma:líkla buluké agerém germo:dung.Anu anupé milam kébang kídaré sí:sang kébangém ba:lendung.Lukanko sémpé-Youth Congress,Youth AGP,Youth BJP émna bojeko sí:sang kébangé lendung.Sé kébang kídarso porila du:né ope:dém agerém germodag.Sokki  aíké ope: dok do:ying kídardém abo:boya:dope bulum lukai pokai dag.Émpila némín-pamín,luker kermínsunam,pamín momínsunam piyyang aje:ng atíé lendo.Sékai manggom sékai migom dobomsuné ope:dok aradokki durniti,onyay,bostasar idaggom bulu mittup da:sala jé:ropla agomko lulama:pé idag.Siloké poriné kídarídé yampoké opín jo:pongé.Émyemílo porin ope:dé sadínpé agerém gerpé lagiye.Milam aradokki sadinpé agerém gerramang.Milam ara:lo du:mínma:pé porin ope:yé sadínpé agerém germílo aiyadag.Simsiro: aso asopé porin kébang atílo:gom réngamké ara:lo bissaé yogbomdung.Porin kídaré aíké ubida léga:pé réngam méngkampé buluké ngasodém germa:la.Po:pé  Asom amo:so porin kébang émyemílo ésar-péngété pésogédungai.Silo mélo aso aso:pé porin ope:ém milam ésaré sartidbomdung.

          Silo porin ope:ém milam lokké angupé lé:pé mé:mílo kin-go dumsígém anupé moyinsukupé lagiye.Pogo potin kídarémté anu bé:léngki ilenkupé iye.Ané abu é kapé ao: ommalok atíko pa:pé émna mé:dakji édémí:pé Bharot ané bí:sin porin ope:lok ainé amanko pa:lídag odokké réngamé:sin  ainé bélamko léngkaboyepé émna mé:dag.Émpila Porin kéba:lok oktiém kapésin aima:né milam ésar ara:lo yi:nga:ma:namdém takamé mé:dag. 



Thursday, September 22, 2011

Nokké Koyémdé


Pi:muk appun punnam dé dekko ma:nyíng kamodag,nokké koyémdésin...
                                    Bhaskar Pegu 
Rígsulídag do nom rígsula:mang
Luposulidag do nom lupo sula:mang
Bojérungko  idagbo nokké agomém pa:ma nammé
Lupé nammé ka:mabo  ngok asin onamsém

Nokké koyémdé abako agomém lubidag
Asi jili  pé imodag ngokké asinang
Yakané mukkang  yípak dag gedopé ka:nam do:mír tok
Pédong pa:la onjalné am pé idag gené arík dok

Kinma ngo okko toyala du:song  bédalo
Rémik-jémik né pe:dongémpin miksi ésong!
Yumdéng ayir émpé asin kémo moyesong!!
Pu:mi asi angkampé ngom lumtid bomyesong!!!

Saturday, August 20, 2011

MENSA:RUNG LANG SUMNYO KÉ DO:YING


 Leke:lo sumnyo dornyi: ko koje pa:ta ru:yido dungngai.Binyi: apta atí légapé mé:pénamé kamangai.Simín-sirrém pa:ram mangngai.Édémpila bínyi: koje pa:tangém mépakla okolopésin gímangai.Bínyi:kké ame: ame:né ao: dornyikosin dungngai.Ao: kídardé aíé símín matasula dokin mangngada.Édémpila abodé apta gímílo anédé ao: kídardém ka:si: dungngai.
Édé pa:tang kérangké bogum sí:ludo Mensarung adorkosin dungngai.Édé mensaru:dé aipé tengor kanékai.Bikké ao: ommang okkosin kamangai.Bik aíké aki:dok légapé ami ké doruk dopugo:ngngém magola yedungai.

Longékolo mensaru:dé anínké tani: do:lungkolo dopuk dongadém dogongkapé gíla yaggola du:dom tani: íra:dok yuppakla lé:nam bedné du:n kolo pítkepsuto.Du:ndé bíkké línggu:do kíp-kappé pítkepkang.Kapésin pítyuk-sula:tokumang. Apta atíé du:ndok aduddém tadbegmílloi dupagdakku.Odokké do:lu:lo:gom du:ndok bé:namém tadbekmílloi amme: méndak.Édémpila donam tí:nam pangku:ma:la longngém longépé sanpé sana:bomkang.

Longkolo abo sumnyodé aptapé gikang.Édé agomdém mensaru:dé kinna sumnyo anédo:pé gía:la lukang-“Éi,sumny né:ng,nokké milbongé okolopé gíkan? no kindon, nokké milbongé sé ngokké du:nsokki du:nko murkongém nartung.Lomna biyem bigortéiku.Ékéma:mílo nok sé ao: anyi:sok adorko bikupé lagiye.Déma:mílo agomé aimaye.Kindon?Sé koje pa:tasokké nolu gípakkupé lagiye.Sé ngokké ta:to yo:yoké kojebé:dam amo:ngé.So ngokké agomo:lok yeladak.”Mensaru:dok agomdém talla sumnyo ané péso kokki yessé len-go:sukang.Bí ao: kídardok légapé pésoki lukang-“Migoma,atí atídém man-goyobongka. Sé dumsung adín asutko du:ng sém bomna gípongkakubong.Bí gíangkumílo agomdém lumínsulangkupébong.”Édémpé lugelam sumnyo anédé Dumsung adín asutko bitoku.Odo Mensaru:dé aipé aséla bomna gíkangku.Édémípé bí lo:dípé sumnyo anédém morítla adíném bomdakku.

Longékolo do:ying appídém sumnyo abo dém lubitoku.Odo édé longédo sumnyo abo dé séuko ito.Ané sumnyodém ayat yaddopé luto odokké bí sumken kolo aso:pé lé:sila dungkang.Angu longé kídardémpé édé longédo:sin Mensaru:dé morít mokela gía dungngai.Odo Sumnyo abo dé gampé émna sumgaptagai.Mensaru:dé daddo:pé sumpítsuto.Sumnyo abo dé mensaru:dém ménbomkang.Ménbomna gídolo ké:né amíngko ge:setsula dungngai.Édé ké:né amídok porkebdokki Mensaru:dé déngkolola gíkang.Sumnyo abo dé sumkepsula dungkang.Mensaru:dé bérkutsula ka:namé sumnyodé dugmínmang.Émpila gílatsula ka:ngkapé gílattoku.Ka:namé ké:né amído pítkepsula dag.Taying kídardé uying émna dé:pansukang.Édém tatla ya,émna pésoki mensaru:dé lomgésula bérkutsumapé dukkang.Asutko duggela gílatsula ka:namé sila dag.Odo Mensaru:dé asin bottapé mosula Sumnyo anédo:pé gíla lukang-“Éi ,sumnyo né:ng,nokké milbongém ngo ké:né amíngélé oksilge:la paksa:la métak.Ayatpé mé:dakmílo gíla ka:toka.Supak no ngokké né:pé gíyén gíma:n?lutok.Ékémamílo ador adorpé nok ao: dornyi: sém mokeyamye.”Sumnyo anédé ao: dornyi:dok légapé Mensaru:dok lukam lukampéi tatto.Mensaru:dé sumnyo né:dém morít moke:la migomémpé okumo:do du:la dodag.Sumnyo anédé apta gíla dobodag.
Longékolo sumnyo anédé lukang-“Éi,sé si:lu:sé apta atíé kakuma:pé idung.Ngolu angu sí:lu:pé gípé lagiye.”Édémdémpé lula Sumnyo anédé sí:lu:ng angukolo:pé gíboto.Lamtédo bottan asi korongko pa:la ba:ngkopé ito.Odo Sumnyo anédé ao: anyi:dém gordungdo jo:líksuge:la a:né:dém ba:ngkoto.Odokké Mensaru:dé asi siyaddo ji:bu:rutkang.Ngakí ngakíla asi bojeko tí:la ba:butsukang.Odo Sumnyo anédé ao: dornyi:dém tayo:do mégela Mensaru:dém soríksutoku.Témpído mensaru:dé botta bottapé jé:la lukang-“no kapila ngom sosangkaku:n?ngo asisé íddíko o:rí:dakson émnamín síngka:dunga:n.”Édémpé lugela tang émdopé Sumnyo anédém pipaklíkto.Aipé morítmoke  daggom Sumnyo anédé ao:kídardok légapé Mensaru:dé kapéi luyeji édémpéi talla yebosula dungkang.

Longékolo appípagdé lékopé kiruk rugbosukapé gíto.Mensaru:dém símín ménnígdopé mílíkto. Símín kídardé mensaru:dém  péssoika:mang.Édémpila Mensaru:dém símín togabdopé mílíkto. Odokké ao: ané kídardé símín kídardém mén-yet mén-yella ménlíkto. Mensaru:dé yenggappé émna símín adorko sumgapto.Símíndé mensaru:dok aki:dém baddanna batsurlíkto.Odo Mensaru:dé aki: gomgapsula sia:la dungkang.Sumnyo anédé tauto-“kapila símíném adorkosin gamtoma:n?”odo Mensarudé lukang-“ame ame:ya:uné símín kídardém ka:la yirkolok ngok aki:ém yirsursuto.Odo sumnyo anédé:lang ao: kídardé lékola angupé kirugém rukla Dumsung adorko pa:to.Édém bulu orsula doto.
Édé bogum sí:lu:do bojeko Mensaru:ngé dungngai.Yumé ayirém Mensaru:ng kídídé lo:dípé utak uyaksudag.Édém Mensaru:dé talla yumé ayirdé lo:dípé lé:si:la umín kapé gídak.
Longé gítíkang.Sumnyo ao: dornyi:dégom botta:usangkabong.Bínyi:sin aíké yelam kumli:ém kinsusangka:bong.Ngoluké ba:bu bí yumdípé yumrang ara:ngo:lo okkom ikapé gídon émna anédém tauto.Anédé odo atímang,Sisi mokapé gídag émna lubidag.Ao: anyi:dé anédok agom dém aropé mé:ma:la bínyi: abudok me:lam me:lamdo rubbomkang.Yuméko:lo ka:namé Mensaru:ng asumdo gía:mínna uke uye émna umínnadung.Odo bulu kinto ngoluké abumang émna.Sé Mensaru:ngé.Odo anédém gia:langkula tautoku.Odo anédé lukang-“arro. Noluké abuém bí:íng moketo.Odo nolu ajja:udagai.Nolum o:sa:nam légapé ngo bíkké luko lukol talla nolum síddíko bottado:pé o:sa:to.Supak nolu botta:utoném ngokké asinsé aipé mé:po:dung.”Ané do:ying appí:dém kíkurra lungabbito.Anédok agom dém  talla aipé ao: anyi:dé aglíngkang.Odo dornyi:pagdé Mensaru:dém mokepé émna mén-go:bomkang odokké moketo.Édé longédokké anédé:lang ao: kídardé aséngo:pé dungkaku.

Sunday, August 14, 2011

Orthographic Modification is Need of the Hour

                                                                   Peter Pegu
(O! My people, do not kid me, I am your mother: Let Mishing Language go beyond Prof. Tabu Tawid)

Mishing language phonetics, as is interpreted today by Prof Tabu Tawid and also inspired Mishing Agom Kebang by him for its propagation, leaves a lot to be desired; inasmuch as, it calls for a full-course review at this stage.. In his “A Dictionary of the Mishing Language” Prof Tawid has elaborately dealt with Mishing language and it phonetics taking its pre-literate colloquies, meekly characterized by the toddler’s spluttering of pre-dental growth. For instance, he said the English ‘president’ would be ‘pesiden’ in Mishing phonetics and accordingly the orthographic constructions of such words would be: like istail, iskul, silipar etc. No doubt, neologism is a process of borrowing words from other speeches by accepting its distorted value; but one has to check the level of phonological corruption in the language. Too much of negativity does not contribute positive growth of anything. It is not prudent to count pre-molar vocabularies as regular lexicon for building a standard language. In his treaties, there is little concern about linguistic evolution totally ignoring the infusion of phonetic wisdom to the community in the wake of widespread literacy. Prof. Tawid is a highly revered person in the community and a prolific writer on versatile subjects. But these do not amount to the sort of linguistic pride the Mishing people could derive from his individual achievements. On the contrary, by his ‘extra-linguistic pursuit’ on the Mishing phonemics, he has pulled up the community to a comical end, where Mishing turns to Mising and then tends to a big Missing. Such caricature of linguistic jargons does not generate any inspiration for sustenance; rather oddly fizzle out within short stints. The Mising Autonomous Council and the NETV’s Mising News have, for instance, now totally become Missing and Mising language classes in primary schools is steadily Missing out. When a person is identified with ‘mising tribe’ (with missing pronunciation), it perceptibly jeopardizes the image of the tribe and on sentimental reason, it causes annoyance. Basically, annoyance is detriment to popularization.
    • Popularization of Mishing language, as is always the case for any vocal speech, usually has two-prong intentions: preservation and glorification. If we stick only to the former, the lexicography to that end could be constructed deploying any given alphabetical symbols in any manner with proper footnotes, as is, it seems, done by the author under reference. On the other hand, if aim for both preservation and glorification of our mother tongue, a graceful orthographic methodology for academic purpose is obviously an imperative need. Prof. Tawid’s unilateral analysis of the Mishing phonetic lacks such refinement. Rather, it has pushed the entire community to linguistic abysmal to say the least - to the realm of mock and joke entertainments. A language cannot grow or gain popularity when people at the receiving end play down with lighter vein.

      To bring our point home, we refurbish some of our views which have time and again been expressed in earlier editions of this magazine. As the geographical area broadened due to expansion of literacy and employment of the masses beyond our traditional economic domain, we are comically reduced to mere ‘missing-identity’ out of ‘mising-homonym’, theoretically taken by entire population of the country. Even hundred times corrections, in person and in print, the mising remains as missing. It is excruciatingly humiliating. Such illusory notion of the people undermines even the very existence of our community: that too, at our own choice. We should not leave any scope for falsehood. What advantage we accrue choosing ‘mising’ over Mishing?

      Another, ko-kho go-gho English and their alphabetic order is an absurd thing in Indian context. Absurdity can be allowed to happen only in a forest glade; but in the country’s open soil, it turns indeed to a comedy circus. Sadly, we become part of it. Still another theory that Mr. Tawid postulated for the language is: one character corresponds to realize one and only one phoneme. Unless you revert to kiddy colloquia, the ‘one-to-one relation’ rule does not, in principle, go with Roman alphabets. This is because of the fact that there are very many allophonic variants within a single phoneme in any given language which is habitually represented by combinations of letters in the scripts. If we strictly follow this rule, our language will be reduced merely to a quaint dialect with a strangely twang accent - mumbling within two lips. Nobody wants linguistic vulnerability of pre-literate kind from our language. Mother tongue cannot be played with kiddy stuff; in any manner kid her not. We ought to make concerted efforts to give a Standard Language for academic purpose.

      Add to the woes, the clumsy diacritical marks or explosive denotations with dashes, colons, hyphens over and alongside the characters are another bottlenecks that would necessitate technological rectification, particularly on typing machines. But, technological modification and creating training centers exclusively for Mishing language will perhaps be next to impossible for us at this stage; even otherwise, it would be a white elephant to the community. Generally Germany, France, Portuguese and some few others deploy such techniques for their languages and made provisions in the key-board accessories. We in India follow the English language key-board. There is no typing institution in the country where typing technique can be trained French or Portuguese ways. We do not think Mishing people have enough resources to create key-board and training facilities separately. The arguments about absence of ligature in the beginning and end of a word, digraph, aspirate, fricative as well as affricative sounds in Mishing language are proved to be linguistic antic – a pre-literate concept and archaic notion; majority people view these as things of the past, which need no sustenance in rigid terms. Mishing masses have rejected such linguistic rigidity on wholesale basis. These and many more speak squarely and loudly that Mishing language should be freed from the hobbles of alphabetic constraints introduced by Prof. Tawid. It is therefore time now to come out from such uncomfortable confinements. Else, to remain static is to become stagnant. Language is never static.

      Mishing Society of Mumbai has provided with a fitting option of the Mishing Language Orthography devised on rationalization concept, the salient features of which were highlighted in the previous issue of this publication. We have crafted it scrupulously bearing in mind that it is not debasing the pristine idiosyncrasy of the language. We sincerely invite Mishing Agom Kebang in particular and the linguists and well-wishers of the Mishing language in general to examine the idea in detail, point by point and offer their firm views either ways.
       
      The writer is the editor of Mumbai based annual magazine 'Asinang Onam' and founder of Mishing Society of Mumbai(MSM).