Saturday, August 20, 2011

MENSA:RUNG LANG SUMNYO KÉ DO:YING


 Leke:lo sumnyo dornyi: ko koje pa:ta ru:yido dungngai.Binyi: apta atí légapé mé:pénamé kamangai.Simín-sirrém pa:ram mangngai.Édémpila bínyi: koje pa:tangém mépakla okolopésin gímangai.Bínyi:kké ame: ame:né ao: dornyikosin dungngai.Ao: kídardé aíé símín matasula dokin mangngada.Édémpila abodé apta gímílo anédé ao: kídardém ka:si: dungngai.
Édé pa:tang kérangké bogum sí:ludo Mensarung adorkosin dungngai.Édé mensaru:dé aipé tengor kanékai.Bikké ao: ommang okkosin kamangai.Bik aíké aki:dok légapé ami ké doruk dopugo:ngngém magola yedungai.

Longékolo mensaru:dé anínké tani: do:lungkolo dopuk dongadém dogongkapé gíla yaggola du:dom tani: íra:dok yuppakla lé:nam bedné du:n kolo pítkepsuto.Du:ndé bíkké línggu:do kíp-kappé pítkepkang.Kapésin pítyuk-sula:tokumang. Apta atíé du:ndok aduddém tadbegmílloi dupagdakku.Odokké do:lu:lo:gom du:ndok bé:namém tadbekmílloi amme: méndak.Édémpila donam tí:nam pangku:ma:la longngém longépé sanpé sana:bomkang.

Longkolo abo sumnyodé aptapé gikang.Édé agomdém mensaru:dé kinna sumnyo anédo:pé gía:la lukang-“Éi,sumny né:ng,nokké milbongé okolopé gíkan? no kindon, nokké milbongé sé ngokké du:nsokki du:nko murkongém nartung.Lomna biyem bigortéiku.Ékéma:mílo nok sé ao: anyi:sok adorko bikupé lagiye.Déma:mílo agomé aimaye.Kindon?Sé koje pa:tasokké nolu gípakkupé lagiye.Sé ngokké ta:to yo:yoké kojebé:dam amo:ngé.So ngokké agomo:lok yeladak.”Mensaru:dok agomdém talla sumnyo ané péso kokki yessé len-go:sukang.Bí ao: kídardok légapé pésoki lukang-“Migoma,atí atídém man-goyobongka. Sé dumsung adín asutko du:ng sém bomna gípongkakubong.Bí gíangkumílo agomdém lumínsulangkupébong.”Édémpé lugelam sumnyo anédé Dumsung adín asutko bitoku.Odo Mensaru:dé aipé aséla bomna gíkangku.Édémípé bí lo:dípé sumnyo anédém morítla adíném bomdakku.

Longékolo do:ying appídém sumnyo abo dém lubitoku.Odo édé longédo sumnyo abo dé séuko ito.Ané sumnyodém ayat yaddopé luto odokké bí sumken kolo aso:pé lé:sila dungkang.Angu longé kídardémpé édé longédo:sin Mensaru:dé morít mokela gía dungngai.Odo Sumnyo abo dé gampé émna sumgaptagai.Mensaru:dé daddo:pé sumpítsuto.Sumnyo abo dé mensaru:dém ménbomkang.Ménbomna gídolo ké:né amíngko ge:setsula dungngai.Édé ké:né amídok porkebdokki Mensaru:dé déngkolola gíkang.Sumnyo abo dé sumkepsula dungkang.Mensaru:dé bérkutsula ka:namé sumnyodé dugmínmang.Émpila gílatsula ka:ngkapé gílattoku.Ka:namé ké:né amído pítkepsula dag.Taying kídardé uying émna dé:pansukang.Édém tatla ya,émna pésoki mensaru:dé lomgésula bérkutsumapé dukkang.Asutko duggela gílatsula ka:namé sila dag.Odo Mensaru:dé asin bottapé mosula Sumnyo anédo:pé gíla lukang-“Éi ,sumnyo né:ng,nokké milbongém ngo ké:né amíngélé oksilge:la paksa:la métak.Ayatpé mé:dakmílo gíla ka:toka.Supak no ngokké né:pé gíyén gíma:n?lutok.Ékémamílo ador adorpé nok ao: dornyi: sém mokeyamye.”Sumnyo anédé ao: dornyi:dok légapé Mensaru:dok lukam lukampéi tatto.Mensaru:dé sumnyo né:dém morít moke:la migomémpé okumo:do du:la dodag.Sumnyo anédé apta gíla dobodag.
Longékolo sumnyo anédé lukang-“Éi,sé si:lu:sé apta atíé kakuma:pé idung.Ngolu angu sí:lu:pé gípé lagiye.”Édémdémpé lula Sumnyo anédé sí:lu:ng angukolo:pé gíboto.Lamtédo bottan asi korongko pa:la ba:ngkopé ito.Odo Sumnyo anédé ao: anyi:dém gordungdo jo:líksuge:la a:né:dém ba:ngkoto.Odokké Mensaru:dé asi siyaddo ji:bu:rutkang.Ngakí ngakíla asi bojeko tí:la ba:butsukang.Odo Sumnyo anédé ao: dornyi:dém tayo:do mégela Mensaru:dém soríksutoku.Témpído mensaru:dé botta bottapé jé:la lukang-“no kapila ngom sosangkaku:n?ngo asisé íddíko o:rí:dakson émnamín síngka:dunga:n.”Édémpé lugela tang émdopé Sumnyo anédém pipaklíkto.Aipé morítmoke  daggom Sumnyo anédé ao:kídardok légapé Mensaru:dé kapéi luyeji édémpéi talla yebosula dungkang.

Longékolo appípagdé lékopé kiruk rugbosukapé gíto.Mensaru:dém símín ménnígdopé mílíkto. Símín kídardé mensaru:dém  péssoika:mang.Édémpila Mensaru:dém símín togabdopé mílíkto. Odokké ao: ané kídardé símín kídardém mén-yet mén-yella ménlíkto. Mensaru:dé yenggappé émna símín adorko sumgapto.Símíndé mensaru:dok aki:dém baddanna batsurlíkto.Odo Mensaru:dé aki: gomgapsula sia:la dungkang.Sumnyo anédé tauto-“kapila símíném adorkosin gamtoma:n?”odo Mensarudé lukang-“ame ame:ya:uné símín kídardém ka:la yirkolok ngok aki:ém yirsursuto.Odo sumnyo anédé:lang ao: kídardé lékola angupé kirugém rukla Dumsung adorko pa:to.Édém bulu orsula doto.
Édé bogum sí:lu:do bojeko Mensaru:ngé dungngai.Yumé ayirém Mensaru:ng kídídé lo:dípé utak uyaksudag.Édém Mensaru:dé talla yumé ayirdé lo:dípé lé:si:la umín kapé gídak.
Longé gítíkang.Sumnyo ao: dornyi:dégom botta:usangkabong.Bínyi:sin aíké yelam kumli:ém kinsusangka:bong.Ngoluké ba:bu bí yumdípé yumrang ara:ngo:lo okkom ikapé gídon émna anédém tauto.Anédé odo atímang,Sisi mokapé gídag émna lubidag.Ao: anyi:dé anédok agom dém aropé mé:ma:la bínyi: abudok me:lam me:lamdo rubbomkang.Yuméko:lo ka:namé Mensaru:ng asumdo gía:mínna uke uye émna umínnadung.Odo bulu kinto ngoluké abumang émna.Sé Mensaru:ngé.Odo anédém gia:langkula tautoku.Odo anédé lukang-“arro. Noluké abuém bí:íng moketo.Odo nolu ajja:udagai.Nolum o:sa:nam légapé ngo bíkké luko lukol talla nolum síddíko bottado:pé o:sa:to.Supak nolu botta:utoném ngokké asinsé aipé mé:po:dung.”Ané do:ying appí:dém kíkurra lungabbito.Anédok agom dém  talla aipé ao: anyi:dé aglíngkang.Odo dornyi:pagdé Mensaru:dém mokepé émna mén-go:bomkang odokké moketo.Édé longédokké anédé:lang ao: kídardé aséngo:pé dungkaku.

Sunday, August 14, 2011

Orthographic Modification is Need of the Hour

                                                                   Peter Pegu
(O! My people, do not kid me, I am your mother: Let Mishing Language go beyond Prof. Tabu Tawid)

Mishing language phonetics, as is interpreted today by Prof Tabu Tawid and also inspired Mishing Agom Kebang by him for its propagation, leaves a lot to be desired; inasmuch as, it calls for a full-course review at this stage.. In his “A Dictionary of the Mishing Language” Prof Tawid has elaborately dealt with Mishing language and it phonetics taking its pre-literate colloquies, meekly characterized by the toddler’s spluttering of pre-dental growth. For instance, he said the English ‘president’ would be ‘pesiden’ in Mishing phonetics and accordingly the orthographic constructions of such words would be: like istail, iskul, silipar etc. No doubt, neologism is a process of borrowing words from other speeches by accepting its distorted value; but one has to check the level of phonological corruption in the language. Too much of negativity does not contribute positive growth of anything. It is not prudent to count pre-molar vocabularies as regular lexicon for building a standard language. In his treaties, there is little concern about linguistic evolution totally ignoring the infusion of phonetic wisdom to the community in the wake of widespread literacy. Prof. Tawid is a highly revered person in the community and a prolific writer on versatile subjects. But these do not amount to the sort of linguistic pride the Mishing people could derive from his individual achievements. On the contrary, by his ‘extra-linguistic pursuit’ on the Mishing phonemics, he has pulled up the community to a comical end, where Mishing turns to Mising and then tends to a big Missing. Such caricature of linguistic jargons does not generate any inspiration for sustenance; rather oddly fizzle out within short stints. The Mising Autonomous Council and the NETV’s Mising News have, for instance, now totally become Missing and Mising language classes in primary schools is steadily Missing out. When a person is identified with ‘mising tribe’ (with missing pronunciation), it perceptibly jeopardizes the image of the tribe and on sentimental reason, it causes annoyance. Basically, annoyance is detriment to popularization.
    • Popularization of Mishing language, as is always the case for any vocal speech, usually has two-prong intentions: preservation and glorification. If we stick only to the former, the lexicography to that end could be constructed deploying any given alphabetical symbols in any manner with proper footnotes, as is, it seems, done by the author under reference. On the other hand, if aim for both preservation and glorification of our mother tongue, a graceful orthographic methodology for academic purpose is obviously an imperative need. Prof. Tawid’s unilateral analysis of the Mishing phonetic lacks such refinement. Rather, it has pushed the entire community to linguistic abysmal to say the least - to the realm of mock and joke entertainments. A language cannot grow or gain popularity when people at the receiving end play down with lighter vein.

      To bring our point home, we refurbish some of our views which have time and again been expressed in earlier editions of this magazine. As the geographical area broadened due to expansion of literacy and employment of the masses beyond our traditional economic domain, we are comically reduced to mere ‘missing-identity’ out of ‘mising-homonym’, theoretically taken by entire population of the country. Even hundred times corrections, in person and in print, the mising remains as missing. It is excruciatingly humiliating. Such illusory notion of the people undermines even the very existence of our community: that too, at our own choice. We should not leave any scope for falsehood. What advantage we accrue choosing ‘mising’ over Mishing?

      Another, ko-kho go-gho English and their alphabetic order is an absurd thing in Indian context. Absurdity can be allowed to happen only in a forest glade; but in the country’s open soil, it turns indeed to a comedy circus. Sadly, we become part of it. Still another theory that Mr. Tawid postulated for the language is: one character corresponds to realize one and only one phoneme. Unless you revert to kiddy colloquia, the ‘one-to-one relation’ rule does not, in principle, go with Roman alphabets. This is because of the fact that there are very many allophonic variants within a single phoneme in any given language which is habitually represented by combinations of letters in the scripts. If we strictly follow this rule, our language will be reduced merely to a quaint dialect with a strangely twang accent - mumbling within two lips. Nobody wants linguistic vulnerability of pre-literate kind from our language. Mother tongue cannot be played with kiddy stuff; in any manner kid her not. We ought to make concerted efforts to give a Standard Language for academic purpose.

      Add to the woes, the clumsy diacritical marks or explosive denotations with dashes, colons, hyphens over and alongside the characters are another bottlenecks that would necessitate technological rectification, particularly on typing machines. But, technological modification and creating training centers exclusively for Mishing language will perhaps be next to impossible for us at this stage; even otherwise, it would be a white elephant to the community. Generally Germany, France, Portuguese and some few others deploy such techniques for their languages and made provisions in the key-board accessories. We in India follow the English language key-board. There is no typing institution in the country where typing technique can be trained French or Portuguese ways. We do not think Mishing people have enough resources to create key-board and training facilities separately. The arguments about absence of ligature in the beginning and end of a word, digraph, aspirate, fricative as well as affricative sounds in Mishing language are proved to be linguistic antic – a pre-literate concept and archaic notion; majority people view these as things of the past, which need no sustenance in rigid terms. Mishing masses have rejected such linguistic rigidity on wholesale basis. These and many more speak squarely and loudly that Mishing language should be freed from the hobbles of alphabetic constraints introduced by Prof. Tawid. It is therefore time now to come out from such uncomfortable confinements. Else, to remain static is to become stagnant. Language is never static.

      Mishing Society of Mumbai has provided with a fitting option of the Mishing Language Orthography devised on rationalization concept, the salient features of which were highlighted in the previous issue of this publication. We have crafted it scrupulously bearing in mind that it is not debasing the pristine idiosyncrasy of the language. We sincerely invite Mishing Agom Kebang in particular and the linguists and well-wishers of the Mishing language in general to examine the idea in detail, point by point and offer their firm views either ways.
       
      The writer is the editor of Mumbai based annual magazine 'Asinang Onam' and founder of Mishing Society of Mumbai(MSM).

Monday, June 27, 2011

OPAN YOKTUNG


                                                                    -Bhaigeswar Pogag
Ngok lédulo opan émnam gompirdé ajonpé ika:bong.Ami:kémpé bornyi: borumko géla iskulllo gíkítomang.Aborki pobuk iskullém porinato.M.E.School dosin aborki porinato.High School do kopiyang lendopé longpen génamém ka:la Taku sar bí ngom aya:sula longpen kolang galug aborko bisutagai.Édém ngo géla matric dém pa:sto.H.S.L.C dém pasge:la North Lakhimpur Commerce College do poripé mé:ngkítungai.Édé mé:ngkídé a:pí ara:bo mé:ngkípilangéi dungkang.
Sínyum-siro:ké longéso opanké píangé ídílo:gom pímang.Murko:si tani: amo:sokké bottaya:pakné amanko.Murkong kamílo okumnokké okolopésin gílensula:mang.Ngosin émpila murkong ngasotki porimínnatomang.
Do:lungké High School do lékor –X dém pa:sge:la upai ka:mala Boginodi Government Higher Secondarydo  do:i amin allíktoku.Potinkosin rélamínmang.Ajon arum bulukké abor bornyi:ko bisunam potin odokké School Library dok potin kídardok note ila porito.Borua sar oddokké Médok sarké aya:la binam gompir kumsung(dictionary) dokkí ngo bojeko pa:dumsuto.
Amme iskul gídung émna ainé ainé génam bomnamém bomdag.Ngokké mí:ji:ng saikel odokké aku galukki gínamém amme aipé luka:dungi.ko:néng ka:ngkolo ngo tu:si:ksula gídungai.Ngo okumdokké nango:l gurgela adí ka:la iskul gídungai.Arík ila ngapí ngasotpé gíla klassem  idagém yummi:yésin sa:dungai.Mikso-mikle:la du:daggom asinbo aipé mé:nggabdungai.Yummi:ki borki pungngémpé pakí pakí:la du:yem ko:néng kídaré yirka:dungngai.
Ngo mé:ngkitsudungai.Ngokké sé:kosin murko bidumsupéné ka:mang.Aíé a:nsula yema:mílo yampo tani:pé ilamaye.“Opan yoktungé tu:yi ratpí:dak” émnam gompirdém tattung.Higher Secondary anka:do:gom aki: kila porika.Aki: kila gernam agerro bottané arrém pa:dakku émna ta:to Lalibor bí ngom luyir dungngai.
Yi:mangé lenka:ngku.Bík angke: ke:la porinamki higher secondary do:gom  First  Division pe pas:to.Do:ludo aséngéki írga:pakkang.Bí:sin aipé aséngkang.Tolo bolopé bík amino:ngngém lo:nyi-lo:umko lutak luyakkang.Bí Science lo poripé mé:ngkítagai.Porainé kamang émna Arts do:I la:pébong émna asin dém luyinsuto.Asindégom aipébong émna mé:yinsuto.
Mékolké porinam ainamém ka:la ajon arum kídarégom néropkang.Bí supak B.A porinapé murkong ka:mala bottan ngasotko ka:pa:to.Émdaggom bí porog-péjap kokum kopa:la  B.A dém K.B.S College  la:to. Professor kídaré aya:la murkong asutko urkumsuge:la admission bito.
Adíé gítíkang.Mékol bí asindém ídílogom píme:pé mosumangai.College Library dokki bojeko kinya to.Potin kumsung(library) potin kídardém bí poringapto.Buluk kolej dok ko: ko:néng kídaré bíkkémpé library dok gyaném pa:latomang.
Bí sékomsin aimapé luma:ngai odokké aima:n ajoném jonsumangai.Bí médag ngo porikol gídung.Asé sé:mankapé gímang.Asin mé:ngkitsula poripé lagiye.Ansé sego:la dumílo yampo amme ngom luka:ye.Ammem ka:la do:mírtok takarém la:mínpé mé:namdé Sité taye ekolok Sile: taye ekesunampé iye.
Do:lulo unné méru kamang.Mising do:lulok mimat(leader) kídarégom édém bulum bottan agerpé mé:mang.Mékol bí asin bokki aíém lusuto.Odokké mé:to édé bulu migom agree.Ngokkémpiné me:ranga:udé mé:ngkídaggom mé:pí:líknam agermang. Ngokké porinamé.Ngok mé:dí a:ma:da.Bottamílo ngo édé ngasoddém mé:ngkípé.Porila tani:pé ima:mílo amme: okopésin mé:mang.
Bí dítag tangngumko kapé gíka:song kinsuyeitomang.B.A yi:mangé lenkangku.Odosin bí First Class First Division ki pas:to.Asiné aipé aséngka.Asé daggom bí asin dé mé:diré bottaya:ngo:kang.Supak okoki M.A.dém porinayen? Professor kídaré aipé mé:pokang. College dok aminém  aibonam légapé amankosin bito.
Bík asindé mé:nggu mé:nga:ma:la longékolo Guwahati pé émna sékomsin lutatsumapé yumé ga:rikolo sa:la gíto.Opan yoktungé pako pakolo,Opan taniyé luko lukolok émnam gompirdém ta:to –ya:yokélok tattung.Émdaggom bí ami: luko lukolok gínamdém aipé mé:mangai.Bí aíé aíké alelo tura:supé émna mé:sudag. Édémpila Guwahati pé lento.
Lamtédo bí Nasé mé lu:pasuma:pé ginamdém bottan imémko émna mé:suto.Ngok léga:pé ami:ké ommé sibila:nggom ibido.Aiye Do:nyi-Po:lo é dumílo takamém ayangém akampé ngolumsin ayang ormaném biye.
“Oi: dada, Guwahati palehi.Namok”-Ga:ridok handyman dé luto.Odo Mékolbí bérsa:la ka:namé aropé píangé to:to:ngkabong.Det,émna asin bokki lusuge:la sogondém gorjungdo tulíksugela ga:ridokké gíyi:to.
Guwahati do bíkké ka:ngkiné sékosin kamangai. Tempo driver ko okumdo:pé mobile ki phoneko ila dungngai.No Misingé ?Mékol bí tauto.É , no íngkolokkén?Talom bí taulatsuto.
-Ngo Lokhimpur tokké. Agerko mago:la so:pé togdung.
-Kai no okolo du:don?
-Khanapara do.
-Okkom idon?
-Private company kolo ame:-aroné agerko gerra dung.
-Kai no ngomsin agerko mabitoipé:n.
-Ayyé aiman ager germapé ainé ager gernéképé so bojeko ager dung.Baru! kapéi idaggom supak asutko ngok room-olo dura:supolangkupé. Annyi:pagdé room pé gíbosutoku.Mékol bí asin ara: ara:bokki lusukang-“Guwahati so:sin tani: a:pí-a:ng kané tani:ésin du:dag.Private daggom agerko pa:míloi ayyebong.”
            “Ajona supak nom lígímpé agerko malen bila:mang.Lo:nyi-lo:umkopé du:po:lagiye.”Aiye émna toríksuto.Bikké room í:do lo:nyi-lo:umko du:mínto.
-Do:lunge kapé aila:dungamdu:ye?
-Sinyum-si:ro Mising do:lu:lo mé:po émnam gompirdém tatpangkuma:bo.Pu:mo ngasoddé Mising do:lu:lokké abí:né obo po:lum ao:pé ika:bong.Su ngoluké mongke:lo 20/30 ko do:lunge Obonori a:né angkélo dungkangku.Buluk sí:sa:né ya:me: kídaré su Hyderabad,Delhi,Goa lo:lang Asom sok bangkí bangkí taonno Rickshaw-thela, security guard  agerém ila dung.Odokké kumrí Arunachal Pradesh lo:gom Ager asongém mogong-igo:la dung.Su raggo banna ngoluk okumém ko:pit-ko:yi:damto. Ngoluk ukum kírí:dé Obonori a:né angkéng ara:lo dungkangku.Ngo asutkoda poripopé mé:ngkítagai,murkong ngasotki porilatomang.Porilíngko asin ara:bo dungkang.Porila:ma:nam takamsim ngo okumdokké gípaktung.Émpila agerko pa:yesong émna tokkné.
-No mé:pé lagimang.Sorkari  ko ngo malen bilamang.Émdaggom private agerdém malen bilaye.
-Aropé gerpéi?
-Pa:mílo gerye.
-Sinyum yumé: airpé gí:lapé.
Yumdéng ayirdo annyipakkdé Mg.Agrowal ké dukando:pé gíto.Mg.Agrowalké bottané company é dung.Mékolmé Mg.Agrowalké alagdo lugabbige:la Talom bí ékumpé gítoku.
            Guwahati dé Mékol képé do:lungémpé ika:bong.Ka:ngkiné bojeko dung.Bí ami: kinma:ngo:pé yumé shifting do Guwahati University do M.A admission ko ito.Yo:dém porige:la longém ager gerra poriropto.
            M.A. anka:do:sin bí first Class first division pé ila pa:sto.Mg.Agrowal bí bík university gínamém kinníkmangai.The Assam Tribune dém porila du:dodém Mékol ké moima:dém Mg.Agrowal bí ka:pasuto.Bí aipé mé:políkto odokké bím goga:la agom dém tauto.Aro do:yi:dém kinna bím bík company dok manager pé agerém bito.Ka:pila silo:pé nok porinam do:yingém ngom kíbima:pé lé:tungan émna bím tauto.Ngolu opané do:mírtok takarém ga:pa:litlamang.Émpila asin do:yi:ngém ami: tatkolo kílí:mang.Supaksin aiyé no aiyompé ngok company sim ka:si:bilang.Ngo nom ka:pé.
            TV,Lutad odokké lusar lo bík aminém ka:pa:la do:lung amme aipé mé:pokang.Bím yokkang émna mé:la dungngai.Okum érangété Mékol bí sikang émna mé:la dungngai.TV lo ka:palangkula takamé Tanno po:lolok  obi:líknam assémpé asin kídardé mé:poki bi:pa:gamkang.
            Do:nyi po:loé bím tayeko ekatlíkto.C.B.I lok migom post ko The Assam Tribune do ka:pa:la form ko fill up líkto. Interview do bík agerdé kabokang.Bím Jammu&Kashmir pé posting ém bito.Émpila agerdém pangge:la okumpé gí:latokumang.Bí mé:to aiye duty ém joining ge:la gítatkupé.Olo pí:name gíkub –gílapnamdém mé:to:mang.Bí mé:to dí:takko dungge:lapak ukumpé gíkupébong.
Bí ager gerrobdannai dítak arangí:do  President medel ko pa:to.Édé amandokki bím bojeko ami:é kangkinnété lenkang.Édé asin tolíksula porinam odokké angke: ke:la migom ager gernam arédok amaném bí ukum gílangkula  ajon arum odokké poyirné abukídarém ríksu:langkula aséng do:yingém aipé kíbilí:dakku.Émpila longékolo bí okumpé gítoku.Anédé bíg léga:pé doma:-tí:mapé mé:la ngosanpé sankampé sanangkabo.Oné anéké asin do:yingém sé:ko kinbiyen.Anéké a:pí kinamém ané:pak kindak. Po:lo píying kolang lo:yingko aki:lo jo:la oné anébí:pak ao:-ommé ayangéng kindak. Anédok amírdém ka:la aipé mé:dirkang.Bí lusukang-Ané abuém mé:pakla du:namsi ngokké asin píra:mé.Porinam légapé mo:tépé du:namsi du:mulé.Do:pa:ma:pé du:dogom ané abu ém ményokla du:namsi aimang.Ané abumé asé:pé sé:ko méla:du:ji bí:pak aro awwé,Do:nyi-po:lo kangkinné.Édémpé bí asin ara:bokkí mé:dírém lusarsukang.
            Bí okum gíangge:kula bí  bík poriko school-college odokké porainé kídarém ríksulangkula kumsutoku.Porainé kídaré bík agerém kinna aipé mé:po aséngém séglíkto.
Nasé bím Mékol ké gíkunam do:yingém Kamputi bí lubitung.Agomdém tatpa:la Naséng ké aina:dé Ginmur po:lo lok sarné daktok ésarémpé sarkub-sarratla du:ngko dakko kama:pé ikang.Íngkolo gímílo Mékolmé ríksuyan?okolo dakmílo ka:pa:yan?Méyappé yabgo:ngkang.Kamputimé gogbtoi émna do:ri:motíkang.Upai kamala gogbikapé gíto.
Po:péké ,Mékolké aipé mé:po:nam Oiseng bí:sin Mékolmé porog bayatsupé émna goglíktung.Mékolbí aipé mé:la du:dom Oiseng bí mirém ommé lusula bérkala:sin ka:mangai.A:mpé kamané íralo ngo sidaggom yamné aropé yaméng badmang.Ngom la:pénédé bottané poka okum kapé lagiye.Odokké ga:ri-motor kapé lagiye.Mékol kémpiné tukunalo ngom lumanpésin akon annyi:é lulíkkanmang.Ajon arumé luman-gom lukék kérékla ludungai.Émdaggom bík kamponé dumsigdém ka:bola Mékolbí kalíksudagai.Mékolbí bím aimapé ludaggom asindé mé:yinsudungai.Bí ko:kalokkéboi a:pí-a:ngé ansi:dagai.Supak migom ager pa:tokuném moyatsudungku.Mékol bísin bím pattaméi bitomang.Aidaggom aimanggom ngok asin ara:bo dung, ngok mé:dír mé:sola dudom luyum lujoboné Nasé:bí.Opandaggom asinangé opanmang.Class-X dokkébo aipé mé:bomsunamé.Su:lope bí mitpansuma:pé ménggabla dung.Bím ngo kapésin mitpansulamang.Sulo:pé toka:bomna dunédépak aro mé:mínsunamé.Aya:ngé opan mirém kamang.Tani: ayangé tani kísapé du:yardo.Naséng ayangé ngok asin ara:so appunémpé punyartíla dung.Mekol bí aíém aíé asin ara:bokki lékomílo taudak lékomílo aíng lulatsudak.
Nasébí tokí toramsula lamté yaya:pé ka:tíla dung.Po:ro –Noginém tonnomsula lé:tung.Kamputimé tautíla dung.Bík dumsigdé su:sinéi popékédémpilaye dun?Kamputi bí tatnam tatnamdé luyansubila nappangé sokpe sanggéka:bong.Édémpé lumínsula du:dom Mékolbí Marukké lédulo Nasé buluké ukumdo:pé gíbosudo.Naséngké mé:po dungko dakko kamamé ikang.

Adgab(Note):Se anden doyi so Mising pe takam gompirdem pa:mala so ge:yodpe(italic) adnamkidar dem kinjo-kinlab porine rengam ke alaglo toligdung.Lupenamme du:milo so lakbuk ke luko pera do adliglang.Editor

Friday, May 27, 2011

TO:DE: LANG PÍAG KÉ DO:YING.


                                                                                                    - Bhaigeswar Pogag

Do:yi:lok do:yingé.To:dí- yamo do:yingé.Lekelo Agro píakkolang To:de: péttang dornyi:ko dungngai.Kampo émyém To:de:émyang kamponé péttangé amo:so kamangng.Ka:nyingé émyem Píagémyang ka:nyi: péttangé kamang.
Édé do:yi:dé longkolo To:de:ké asindo mé:yar mé:yarra mé:la dungkang.
Longékolo To:de:bí mé:ngkang-amo:sok  bodo:ya:pé tame kané pétta-péyi:nglok ngokképak bodoya:dak.Gényi:ng gésongé.Sémpé bosor-boyorpé éddíko lo:dísém ngo sogobomna yeyya:n?Ngoggong sé amo:so  bosor-boyorné tame:sém jonggobomna dung.Sékai ngok Tame:sém koyyamílo bippai.Bí Pírrik asin mé:ngkampé mé:la mé:ngkesula siyyaboi.Émdaggom bí ungkokosin mé:beksutomang.
Longékolo bí édémpé mé:la du:dom Píakko ka:pa:suto.Odo bí mé:ngkang.Píagbímai aidu:n!bíkké tame:dé ko:tu:ngau:dak.Bégímpé dé:ladag.Amme:sin Píakmé rukmang.Ngok kangkanísi ngokké sinané.Ngom totnésin bojeko dung.
Píagbísin longékolo bím amme: lure:-luse:namém mé:re:sula aíé aipé mé:dírra asin asin bokki  lusukang-“amo:sok appíngéyang ka:nyi:ng ka:sodopé ru:nébísin ngom isimpé ru:pa:mangai. yakaloksin yakké ngomyang yaka-ya:né amo:so kamang.To:de:mé ru:néídé ngomsin ru:tak.Émpige:la ngonyim kapé ru:pansuto:n?”édémpé mé:la du:dom To:de:dé bíkké aníndo:pé dé:ngala gíato.Odo píagdé To:de:mé tauto-“Ajona nok Amíddok asuda:uko bisuyenéi?Nok tam:dém aipé mé:bo:dak.”Odo To:de dé aipé mé:pokang.Odo To:de:dé luto-“Ajona kapila bima:yen,biye.Nokké tame:dém ngom bi odokké ngokké tame:sim nom bipé.”odo Píagbí aipé mé:pokang.Odokké amíddém lang tame:dém bika:mínsuto.
Édémpé bínyi: dumsigém olaimínsuge:la asé:la segongbosukang.To:de:dé Píagdok dumsigém gébomnangkul bíkké réngam ara:dope gía:toku.Píagbísin édémí:pé gía:toku.Odo angu To:de: kídardé bím ajon jonsutokumang.Píagbímgom angu Píakkídardé padubla pato.To:de:mé:té angu To:de: kídardé padubla pato.Píagbí Píakpé itokumang odokké To:de:bísin To:de:pé itokumang.Bínyi:kké dumsígdé angpakkang.Bínyi:kké réngamé katokumang.Ajon-arumé katokumang.Bínyi: odopak mé:sukangku aidaggom aimanggom aíké opíndémyang aiyamang.
Odo bínyi: anyi:dé po:péké dumsigídéi aiyadag émna olaimínsutoku.Édé longédokké binyi:anyi:dé ami:ké gélod-bomlodém mé:botokumang.